Rušení plantáže a návrat pozemku původnímu využití
Likvidace plantáže je nedílnou součástí pěstování Japonského topolu. Z půdy se po určité době vyčerpají živiny důležité pro růst dřevin, produkce hmoty začne klesat a s tím i ekonomika plantáže. Půda je naopak bohatší o mnoho složek, které stromy nevyužívají a ty zase mohou využít jiné plodiny (obilí, brambory, kukuřice). Přibližně ve věku 15-25 let, kdy začne výnos produkční plantáže klesat pod úroveň ekonomické rentability, je vhodné přikročit ke zrušení plantáže. Navrácení pozemku k jeho původnímu využití (orané pole, louka, pastvina) je důležitou otázkou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a podléhá kontrole MŽP. Stav půdy po 15-25 letém pěstování RRD na plantážích závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou úrodnost půdy, způsob a objem hnojení plantáže.
Technologie rušení plantáží jsou v současnosti dobře propracovány v zahraničí (Rakousko). Po poslední sklizni jsou speciálními frézami odstraněny pařezy, příp. část kořenového systému RRD. Pokud je to nutné, může být zbytek kořenů rozrušen hlubokou orbou. Zbytky kořenů v půdě slouží jako drenáž a k provzdušnění hlubších vrstev ornice. Likvidace plantáže musí být provedena co nejdříve po provedené těžbě.V případě, že je stav půdy po produkční plantáži dobrý nebo lepší než tomu bylo před jejím založením, je možno po provedené likvidaci plochu na jaře osít cílovou plodinou (obilí, kukuřice, zatrávnění atd.). Rekultivovaná plantáž je navíc plná humusu a odumřelé kořeny jí po několik let přirozeně provzdušňují. Pokud je živinová rovnováha půdy narušena, je zapotřebí provést půdní rozbory a na základě jejich výsledků půdu dohnojit nebo doplnit živiny jiným způsobem, např. výsevem vojtěšky, jetelo-travní směsí nebo hořčicí ( zelené hnojivo ) a na podzim se se provést orbu pozemku.
Vlastní likvidace plantáže se provádí několika způsoby:
- Půdní nebo pařezovou frézou – nejrychlejší a nejefektivnější způsob je pomocí jednořádkové pařezové frézy, tímto způsobem lze denně upravit až 3 Ha. Fréza rozdrtí celou nadzemní i pozemní část, a to až do hloubky cca 20 cm. RRD znovu obrůstají pouze z pařezu, což v tomto případě už není možné. Zbylé kořeny se již snadno přeorají a časem vytvoří humus a fungují jako přirozené provzdušnění.
- Vytrhání pařezů – tento způsob je náročnější,
nejprve se pomocí bagru nebo k tomuto účelu přizpůsobeného rypadla vytrhají pařezy, ty se pak svezou na skládku a zde se buď spálí, a nebo se zahrnou hlínou a nechají kompostovat. Je nutné, aby byly zlikvidovány i kořeny a to nejméně do hloubky 20-30 centimetrů. - Chemická likvidace – je jeden z dalších způsobů. Po poslední sklizni se pařezy ošetří chemickým postřikem ( Garlon New, Root, Pařezník apod. ), pařezy uschnou a postupně se začnou rozpadat. Takto ošetřené pařezy se po jednom až dvou letech vypálí nebo zaorají. Tento způsob je levnější oproti využití půdní frézy, nevýhoda je, že tento proces je poměrně časově náročný a má vyšší ekologickou zátěž, proto ho nedoporučuji.
Po urovnání pozemku se provede půdní rozbor a půda se připraví pro nové využití. Zemědělská půda je za rok po sklizni RRD a likvidaci plantáže použitelná k následnému pěstování zemědělských plodin.