Všechny druhy topolů a vrb vyžadují pro svůj dobrý růst, celkovou vitalitu a dobrý zdravotní stav specifické pěstební podmínky, které je nutné respektovat dodržováním všech hlavních pěstitelských zásad. Porosty, které jsou nevhodně pěstovány, jsou primárně oslabeny a mnohem snadněji jsou poškozovány a napadány škůdci. Každý typ pěstovaného klonu má jiná specifika a tím je třeba přizpůsobit způsob ochrany před parazity a škůdci. Celková stabilita porostu se dá zvýšit také vysazováním směsi klonů. Obecně nejzranitelnější jsou husté výsadby mladých rostlin jako například školky, matečnice a plantáže. Přestože jsou topoly a vrby odolné většině chorob a škůdcům, tak se s nimi čas od času ve větší či menší míře můžeme setkat stejně jako u každé jiné dřeviny. Z hlediska ochrany před nežádoucími škůdci je důležitá prevence proti působení houbových chorob a také předcházení akutnímu napadení listožravými škůdci, kteří způsobí defoliaci stromů a tím výrazně snižují produkci dřeva. Důležitou zásadou je udržování dobré porostní hygieny, to znamená včas likvidovat plevely, napadené rostliny a jejich částí. Výskyt těchto škůdců a chorob bývá lokální, závislý na místních klimatických podmínkách a v případě včasného podchycení má likvidace velice dobré výsledky. Vždy upřednostňujeme mechanickou či biologickou ochranu, která ovšem často není dostatečně účinná, v tom případě vybíráme z možností chemické ochrany. Výskyt všech chorob, škůdců a parazitů je pravidelně kontrolován Sekci zemědělské inspekce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, dříve Státní rostlinolékařskou správou, která jednotlivé plantáže průběžně navštěvuje.
Paraziti, kteří napadají Japonský topol, ho většinou úplně nezahubí, jen ho částečně oslabí. Přesto je ochrana a likvidace parazitů velice důležitá. Hospodářské škody mohou způsobovat zejména druhy široce rozšířené s pravidelným výskytem, ale také méně časté druhy vyskytující se lokálně s časově omezenou gradací. Pokud jsme na základě pravidelné kontroly zjistili závažné škody a jsme nuceni přistoupit k použití insekticidů, vybíráme ze seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin. V lesnictví jsou nejčastěji využívány tyto insekticidy: Decis Mega, Decis Flow 2,5, Dimilin 48 SC, Karate 2,5 WG, Mospilan, Pirimor 25 WG.
Choroby RRD
Virózy
Virózy se projevují na listech mozaikovitou strukturou, nebo žlutými tečkami či kroužky. Mnohé virózy ovlivňují metabolismus napadené rostliny, která pak může různě negativně reagovat na další biotické činitele. Napadení virózou nemusí vždy znamenat snížení nebo omezení růstu. Virózy jsou přenosné vegetativním množením napadeného rostlinného materiálu (řízky), nebo savým hmyzem.
Houbové choroby listů
Houbové choroby listů nejvíce ohrožují produkční školky a matečnicové plantáže, kde mohou způsobit i odumření oslabených rostlin. Ve školkách je možné aplikovat fungicidy, jiná efektivní možnost ochrany zde neexistuje. U neoslabených porostů s dobrou pěstební péčí a u rostlin s dostatečným množstvím nenapadených listů je význam houbových chorob listů minimální a žádná ochranná opatření zde není třeba provádět.
Rez topolová – rzi se projevují na
listech topolů oranžovými kupičkami, které mohou koncem léta pokrýt celou plochu listu. Při silném napadení listy nekrotizují a může dojít k předčasnému opadu. Většina topolů je rzí každoročně napadána. Hlavní prevencí je ochranné pásmo bez mezihostitelů a výběr odolnějších klonů. Aplikaci fungicidů se provádí 2–3krát od objevení ve 14denním intervalu.
Listová skvrnitost napadá zejména mladé listy a nezdřevnatělé výhony. Během léta se na listech vytváří skvrnitosti typické pro jednotlivé druhy houby, které se postupně zvětšují a zahušťují. Ve školkách je tato choroba méně častá, obzvlášť v prvním roce pěstování. Podle potřeby lze aplikovat fungicidy, pro dobrý efekt provádíme první postřik nejlépe v období rašení listů a poté ještě dvakrát v měsíčním intervalu
Listová skvrnitost a odumírání konců letorostů napadá hlavně topoly ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca. Infikuje již rašící listy a nově rostoucí letorosty. Způsobuje nepravidelné, tmavě ohraničené skvrny, jenž se vyskytují více podél žilnatiny. Při silnějším rozvoji choroby listí zcela odumírá a opadává, vrchol letorostu krní a kroutí se.
Houbové choroby kůry
Dotichíza topolová je na území ČR velmi závažnou chorobou topolů. Projevuje se vodnatým ztmavnutím kůry a vytvářením hojivých závalů. Způsobuje odumírání kůry na letorostech i na mladých kmenech a je nejnebezpečnější pro stromy do věku 6 let. Na starších stromech se projevuje prosycháním koruny. K šíření nákazy dochází hlavně na podzim a na jaře, tehdy je nutné provést chemickou ochranu ve školkách a na plantážích. Na podzim aplikujeme postřik v první polovině října, a pokud není listí zcela opadané, opakujeme ošetření po opadu listí. Na jaře aplikujeme postřik 3–4 týdny před začátkem rašení pupenů. Lze použít stejné fungicidy jako proti houbovým chorobám listů.
Bakteriózy
Korová nekróza je považována za velice vážnou chorobu. Typickými příznaky této choroby jsou podélné praskliny na kmenu a větvích, které jsou obklopeny nepravidelnými valovitými okraji, z nichž na jaře vytéká bělavý lepkavý sliz. Nekróza kmene a větví zhoršuje kvalitu dřeva a nekróza obepínající výhony může vést až k předčasnému odumření celého stromů.
Nádorovitost a uzlovitost napadá topoly ze sekce Leuce, na nichž může způsobit vážné škody. Výskyt nádorovitosti je možné potlačit biologickou ochranou.
Odlupčitost kůry tento druh je považován za původce hnědého mízotoku
Dřevokazné houby
Dřevokazné houby infikují stromy především v místech poškození.
Jejich rozšíření stoupá s věkem hostitele, ideální je zabránit poškození kmene. Pokud k němu již dojde, okamžitě takové místo ošetřujeme vhodným přípravkem. Mezi nejznámější dřevokazné houby patří Václavka obecná žlutoprstenná, Šupinovka zhoubná, Sírovec žlutooranžový
Škůdci RRD
Listožravý hmyz
Zásahy proti listožravému hmyzu se provádějí spíše výjimečně a to pouze v případě velmi silného žíru ve školkách nebo matečnicích. Na topolech a vrbách můžeme nalézt nejčastěji tyto škůdce – dřepčíky, mandelinku topolovou, osikovou a okrouhlou, bekyni vrbovou a velkohlavou, zobonosku topolovou.
Mandelinka topolová
Jedná se o cihlově červeného brouka velikosti 8 – 12 mm s hojným výskytem. Samička klade vajíčka na spodní stranu listu (20 až 30 ks). Během vegetace se líhnou dvě generace. V příznivých letech dochází k vylíhnutí až tří generací. Po několika dnech od nakladení vajíček se líhnou larvy, které společně s dospělými jedinci ožírají listy. V teplých a suchých letech může dojít k přemnožení. Pokud k tomu dojde, tak se můžeme pokusit brouky a larvy ručně sesbírat nebo použít ošetření vhodným insekticidem v době, kdy se objevují dospělí jedinci, tj. na začátku dubna. Druhá aplikace by mohla být nutná během růstu, pokud zamoření zasahuje víc než 30 % listů. V druhém roce není obvykle nutné žádné ošetření.
Savý hmyz a roztoči
Saví škůdci mohou představovat významnější nebezpečí pouze pro mladé rostliny. Jsou ale také přenašeči virových chorob. Chemický zásah je vzhledem k složitému životnímu cyklu a ochranným prvkům na těle savého hmyzu velmi obtížný a proto jej provádíme pouze ve školkách a matečnicích. Mezi nejznámější patří – roztoč hálčivec topolový a mšice vlnatá
Hmyz poškozující kmeny a větve
Nejzranitelnější jsou mladé porosty 2–5letých topolů, které jsou často napadány kozlíčky, krytonoscem olšovým i nesytkami a to souběžně. Místa poranění jsou pak vstupní branou pro choroby kmenů a větví. Nejúčinnější ochranou proti těmto škůdcům je prevence. Před založením výsadby je dobré provést kontrolu okolí a eliminovat tak zavlečení škůdců ze starých výsadeb, kde bývají kozlíčci často přemnoženi.
Mezi tyto škůdce dále patří: Kozlíček osikový, Krytonosec olšový, Nesytka ovádová, Nesytka sršňová, Obaleč
Okus zvěří
Okus zvěří je velice závislý na místních podmínkách daných lokalit, záleží na množství a druhu zvěře která se v dané lokalitě nachází. Plantáže napadá hlavně zajíc, jenž okusuje listy, srnčí zvěř, která okusuje listy a terminál a občas likviduje kmínky výtluky, dále pak jelení zvěř ožírající také listy a terminál a divoká prasata, která sice RRD přímo nežerou, ale při hledání larev a další potravy podrývají kořeny a tím plantáž ničí. Ke škodám většího rozsahu dochází většinou v prvním roce, ve druhém roce již RRD přirůstají tak rychle, že jsou škody minimální. K ochraně plantáží proti zvěři lze použít několik metod
- Pachové ohradníky: metoda je poměrně rychlá, finančně dostupná a nevyžaduje velké úsilí, je však důležité po několika měsících střídat různé přípravky, tak aby si na ně zvěř nezvykla. Jako pachové ohradníky můžete použít přípravky Hagopur, Hukinol nebo Kornitol.
- Pachové a chuťové repelenty: využití pachových a chuťových repelentů je poměrně osvědčená metoda při níž se jednotlivé rostliny postříkají daným přípravkem a zvěř se jich po té nevšímá díky nepříjemnému zápachu a hořké chuti. K tomuto účelu můžete použít např. Stop Z, Stopkus nebo Aversol.
- Omaz: osvědčenou ochranou je natřít RRD omazem např. Morzuvin, tento přípravek spojil kombinaci nepříjemného zápachu, hořké chuti a zubovrzu (obsahuje jemný písek). Aplikace tohoto přípravku na větší plantáži je poměrně pomalá a finančně náročná.
- Oplocení: nejbezpečnější metoda ochrany plantáže, je však velice nákladná a zmenší se manipulační prostory okolo stromů. Doporučuje se využít pouze v případech , kdy je plantáž extrémně ohrožena velkým množstvím zvěře, popř. u malých ploch.
- Opláštění: je také jedna z možností ochrany plantáže, kdy se dokola osadí několik řad stromů, které se běžně vyskytují v nejbližším okolí, např. olše, osiky nebo vrby.