Údržba a pěstování v dalších letech po výsadbě
Nejdůležitější prací je odplevelování jeden až dva roky po výsadbě, protože konkurence plevelů způsobuje podstatné zvýšení ztrát v mladých výsadbách a sklizeň biomasy může být posunuta do 4-6 roku. 
Nadzemní část plevelů bere rostlinám velice důležité sluneční světlo, bez něhož RRD i při dobrém přísunu živin a vláhy, chřadnou a v horším případě úplně odumřou. Podzemní část plevelů navíc ubírá kořenům rychle rostoucích dřevin prostor, vláhu a živiny.
Plevel se proto musí zlikvidovat nebo omezit co nejdříve po výsadbě. Nevýhodou japonského topolu je, že je náchylnější než ostatní rostliny na herbicidy, proto používáme chemický postřik jen výjimečně a vlastní postřik musí být prováděn velmi opatrně – s kryty nebo smýkáním syceného knotu. Pro likvidaci plevele raději použijeme jinou vhodnou techniku. Meziřádky se poměrně snadno odplevelují zemědělskou mechanizací – kosením a mulčováním, nebo plečkováním, rotavátorováním a diskováním – tímto způsobem se jednak zlikvidují plevely, provzdušní se půda a také se výrazně usnadní vstřebávání vody.
Těsně kolem rostlin je nutno odplevelovat většinou ručně motykou tak, aby nedošlo k poškození rašících pupenů. Obvykle se odplevelování na málo zaplevelených plochách provádí 1-3x do roka, na více zapleveleném pozemku je předpokládaná četnost ošetřovacích zásahů v prvním roce 4 – 6x. V dalších letech se ošetřování v meziřádkách zpravidla již nemusí provádět. Výhony z dobře rašících řízků přerostou plevele v letních měsících, kdy dosáhnou výšky 50-80 cm. Jakmile prýty RRD přesáhnou výšku okolního travního porostu, tak péče o porost téměř končí. V dalších letech dojde postupně k zapojení topolového porostu a travní porost pod stromy bude téměř potlačen. Velmi dobré opatření u menších plantáží je mulčování sesekanou rostlinnou hmotou. Sekání a vyžínání je možno hodnotit jako ekologicky nejvhodnější, nenarušuje vznikající mikroklima a dochází při něm k akumulaci organické hmoty a živin v půdě, zároveň působí jako ochrana půdy proti erozi. Další možností je použití mulčovací folie, kde okraje položené folie by měly být od řízku vzdáleny 10 – 15 cm a usnadňují tak mulčování nebo sekání pracovních uliček v prvním roce výsadby.
Pokud bude plantáž umístěna v blízkosti lesních porostů, dá se předpokládat ohrožení plantáže okusem a vytloukání zvěří – záleží na množství a druhu zvěře, která se v dané lokalitě nachází a na místních podmínkách daných lokalit. Divoká prasata sice japonské topoly a vrby přímo nežerou, ale při hledání larev a další potravy podrývají kořeny a tím plantáž ničí.Nejjistější, ale také nejdražší je oplocení. Lze využít obvodových pásů vrby lýkovcové s odpuzujícím účinkem, případně využít lesnických repelentních přípravků. Ke škodám většího rozsahu dochází většinou v prvním roce, v dalších letech jsou škody způsobené vytloukáním i okusem většinou minimální s výjimkou některých klonů vrb, japonské topoly trpí okusem minimálně.
Pochopitelně udržování půdy bez plevelů, kultivace meziřádků, mulčování a hnojení zvyšuje výnos plantáže (až o 30%), běžně se to ale na méně intenzivních plochách neprovádí. Hnojení průmyslovými hnojivy je nutné jen na chudých stanovištích – většina orných půd je pro dřeviny dostatečně zásobená živinami. Topoly zejména na chudých stanovištích příznivě reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce. Přihnojení dusíkem (100 kg N /ha) je vhodné při mulčování, a zvláště pak 1. rok po seřezání. Při aplikaci hnojiva je nutné dbát na přesné dávkování, aby hnojiva nemohla být splavena a způsobit tak znečištění zdrojů vody. Rozvážné použití organického hnojení je možné také doporučit. Opad listů může zčásti přispět k návratu živin do půdy, ale je to přínos velmi nízký.
Z hlediska škůdců se negativní ovlivnění růstu stromů nepředpokládá. Z výzkumů v různých lokalitách je známý výskyt mandelinky topolové a mšice. Tito škůdci však podstatně, resp. vůbec neovlivní výnos dřevní hmoty. Nejběžnější problémy s hmyzem způsobujícím odlistění mohou být způsobeny mandelinkou topolovou. V případě rozmnožení doporučujeme provést ošetření insekticidem v době, kdy se objevují dospělí jedinci, tj. na začátku dubna. Aplikaci insekticidu proti případnému rozšíření mandelinky topolové doporučujeme pouze, pokud je zasaženo víc než 30 % listů. Doporučeným výrobkem je CALYPSO 480 SC nebo MOSPILAN 20 SP.
Zavlažování by mohlo být užitečné v případě suchého vegetačního období a v případě nedostatku spodní vody do hloubky 2,5 m. Je možné používat buď povrchové zavlažování, rozstřikovací zavlažovač nebo kapkové zavlažování.