Výmladkové plantáže RRD se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje v rozmezí 3. – 6. roků. V případě existence plantáže 15-25 let to znamená, že bude sklizena 4-8 krát.
Nedoporučuje se sklízet v kratších obmýtích, protože se tím sníží celková efektivita produkce biomasy. Pro pěstitele je zajímavá relativní volnost při rozhodování o roku sklizně, pokud není situace na trhu jeden rok výhodná, může počkat se sklizní do roků dalších. V případě víceletých topolových plantáží lze také přejít ze štěpky na jedno kmennou lignikulturu pro produkci vlákniny, která je použitelná v papírenském průmyslu nebo pro nábytkářský průmysl, popř. lze využít jako palivové dřevo.
Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň RRD na štěpku jsou zimní měsíce (prosinec – březen), kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je možno využít volných pracovních sil a strojů. Vhodné je také sklízet, když je půda zamrzlá a mechanizace nemá problémy s pohybem.
Dřevo na polena je stejně jako štěpku nejvhodnější sklízet v zimních měsících a nechat rozštípané doschnout do následující topné sezóny. Pro vytápění dvougeneračního domu postačí 1 ha Japonských topolů na celou dobu existence plantáže. Výsadbu i sklizeň lze v tomto případě rozdělit do etap a tím zefektivnit využití plantáže.
Sklizeň plantáže se provádí několika způsoby. Základní rozdíl je v tom, jestli potřebujete suchou (cca 20% vody) nebo mokrou (45-55% vody) štěpku. Volba kdy štěpkovat, zda v čerstvém stavu nebo až po předsušení, závisí na vybavení strojovým parkem a na určení k jakému využití je štěpka určena. Pokud se jedná o spalování štěpky v kotlích do výkonu 1 MW nebo ke zpracování do briket či peletek, popř. k uskladnění do zásoby, je lepší štěpkovat dřevní hmotu předsušenou, a potom dále dosoušet. V případě vyššího výkonu než 1 MW a do teplárenských a tepelných elektráren lze spalovat štěpka čerstvá.
Suchá štěpka se dá získávat dvěma způsoby, méně náročný je způsob, kdy se topoly nejdříve podříznou a položí mezi řádky, nechají se zde ležet až uschnou, a pak se pomocí řezačky na kukuřici seberou a seštěpkují. O něco náročnější způsob je topoly podříznout, naložit, odvést z pole na hromady, nechat uschnout, a poté pomocí klasické štěpkovačky seštěpkovat. Takto získaná štěpka se již nemusí dosoušet.
Mokrá štěpka se také může těžit několika způsoby. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob je sklizeň klasickou řezačkou na kukuřici Class, Krone, John Deer, New Holand atd. Menší stromy s průměrem kmenu do 6-7 cm mohou tyto řezačky sklízet klasickými lištami na kukuřici bez zvláštních úprav. Na silnější porosty s kmeny cca 7-12 cm již potřebují speciální řezací hlavy. O trochu náročnější a pomalejší způsob je sklízení pomocí jednořádkové štěpkovačky poháněné náhonem traktoru. Tyto štěpkovačky se vyrábějí jak přední, tak zadní tažené či nesené. Nejnáročnější způsob sklizně je opět pořezání, odvezení na hromady a seštěpkování klasickou štěpkovačkou.
V současnosti se používají tyto základní technologie:
Těžba motorovou řetězovou pilou a následné štěpkování
Prozatím nejpoužívanější metoda sklizně Japonských topolů v České republice je klasické kácení motorovou pilou a následné štěpkování. Tento způsob je poměrně fyzicky náročný a pomalý, ale při poměrně malých plochách se mechanizovaná sklizeň vzrostlých stromů prozatím nevyplatí. Tímto způsobem se také dá v případě, že před štěpkováním necháme dřevo vyschnout, vyrobit suchá štěpka.
Pořezání a snopkování
Jednoduché přídavné zařízení na traktor nebo specializovaný sklízecí stroj podřezává v dané výšce výhony, resp. kmínky RRD a spojuje je do snopků, které se buď ponechají na plantáži, nebo se odvážejí na místo konečného zpracování, kde po vyschnutí jsou štěpkovány. Štěpka je dostatečně suchá (20-30%), energeticky velmi vydatná a je vhodná i pro spalování v topeništích s nižším až středním výkonem.
Pořezání a štěpkování.
Nejrychlejší a nejekonomičtější způsob sklizně štěpky je pomocí sklizňových strojů, např. využití řezačky na kukuřici v kombinaci se speciální řezací hlavou pro sklizeň kmenů do 15 cm. Tyto sklízecí stroje jsou schopné okamžité výroby dřevní štěpky přímo na poli. Ta má sice vyšší vlhkost, ale je snadněji manipulovatelná a dopravovatelná přímo k odběrateli.
Správné nasazení mechanizace je důležitým předpokladem rentability produkce rychle rostoucích druhů dřevin pěstovaných na zemědělských půdách. Náklady na sklizeň rychle rostoucích dřevin tvoří podle dosavadních zkušeností 30 až 60 % celkových nákladů a určují tak z velké části výslednou cenu produktu. Při sklizni RRD se s úspěchem uplatňuje kooperace několika pěstitelů v oblasti, kteří mohou vytvořit sdružení za účelem efektivního využívání sklízecích strojů, nebo kdy jiný subjekt poskytuje komerčně tyto služby při sklizni pěstitelům. Speciální sklízecí stroje se vyplatí pro velké energetické celky, kde se velké pořizovací náklady rozloží na větší počet provozních hodin stroje.